|
|
Možná uplatnění fenoménu camp při interpretaci soudobého českého kulturního prostoru
DEMETER, Peter
Předkládaná dizertační práce se zaměřuje na specifickou výstřední estetiku zakládající se na hyperbolách, ambivalentních významech a ironickém postoji, pro niž se v angloamerickém prostředí ustálilo označení camp původně pocházející zřejmě z francouzštiny. Kořeny campu lze nacházet na dvoře Ludvíka XIV., kde můžeme zaznamenat zanícené snahy o kultivaci vyumělkovaného dvorského stylu, které kulminovaly v barokní metafoře světa jako divadla. Vlivem modernity a postmodernity se působnost campu rozšířila do různých oblastí kultury a jev začal skrze svou výstřednost korelovat s obecnou marginálností, respektive s něčím, co se vymyká "normalitě" a "přirozenosti", a tedy i zažitým schématům vnímání či ustáleným způsobům reflexe historie. Záměrem předkládané práce je na základě teoreticko-dějinného výkladu zmapovat projevy campu (zejména literární) s ohledem k českému prostředí, v němž může bohatý interpretační potenciál jevu osvětlit mnohé kulturně-společenské tendence.
|
|
|
Divadlo dle Stefana Hulfelda
Kunčarová, Helena ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje teatralitě, jak ji na základě svého bádání definuje švýcarský teatrolog Stefan Hulfeld. Práce se snaží představit Hulfeldova bádání, která jsou založena na studiu dobových dokumentů, Hulfeld konkrétně studuje teatralitu 18 století v Solothurnu (Švýcarsko). Jeho teorie je uvedena do souvislostí s teoriemi teatrality Rudolfa Münze a Andrease Kotteho. Obecným cílem této práce je formulování pojmu teatrality založeného na historicko-teatrologickém zkoumání dobových materiálů.
|
|
|
Divadelní znaky v představení "Škola Malého stromu"
Axmanová, Petra ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá znakem a jeho teorií, se zaměřením na znak v umění, s důrazem na divadelní znak. Je zde nastíněna i problematika podmínek komunikace a tvorby významu. Praktická část je zaměřena na analýzu výskytu konkrétních divadelních znaků v představení Škola malého stromu a na ukázkách z představení detailně rozebírá tyto divadelní znaky a tvorbu významu v práci s gestem. Dále sleduje proměny hereckých postav a analogovou a digitální komunikaci. Zabývá se otázkou, jak lze téměř bez rekvizit, kulis a kostýmů vytvořit široké spektrum postav a prostředí ve velmi rozmanitých situacích. V závěru práce jsou shrnuty poznatky, vyplývajících z rozboru neverbální komunikace.
|
|
|
Divadlo dle Stefana Hulfelda
Kunčarová, Helena ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje teatralitě, jak ji na základě svého bádání definuje švýcarský teatrolog Stefan Hulfeld. Práce se snaží představit Hulfeldova bádání, která jsou založena na studiu dobových dokumentů, Hulfeld konkrétně studuje teatralitu 18 století v Solothurnu (Švýcarsko). Jeho teorie je uvedena do souvislostí s teoriemi teatrality Rudolfa Münze a Andrease Kotteho. Obecným cílem této práce je formulování pojmu teatrality založeného na historicko-teatrologickém zkoumání dobových materiálů.
|
|
|
Jak je uděláno Pozvání na popravu. Teatrální a polemické prvky v románě Vladimira Nabokova
Lenz, Linda ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Dohnal, Josef (oponent) ; Pechal, Zdeněk (oponent)
Práce se soustřeďuje na komplexní rozbor poetiky románu Vladimira Nabokova Pozvání na popravu z hlediska jeho kulturního kontextu. Konkrétně se zabývá jeho souvislostmi se sovětskou divadelní avantgardou, s mytopoetickým symbolismem a s ranou literární avantgardou. Z pohledu divadla přistupujeme k románu jako k parodii na porevoluční avantgardní experimenty sovětské scény. Speciální pozornost je věnována té okolnosti, že vlivem teatralizace textu, tj. připodobení románového prostoru divadelnímu představení, dochází k rozdělení diegeze Pozvání na popravu na dva rovnocenné protikladné světy, z nichž lze každý usouvztažnit s určitou poetikou. Svět soustředěný do hlavní postavy Cincinnata je inspirovaný symbolismem, a to především symbolem a symbolistickým vnímáním světa Andreje Bělého. Ústředním hybným principem této reality je sémiotizace světa. Jeho protiklad tvoří okolní románový svět, který je formován prostřednictvím principu desémiotizace, jenž demonstrativně nahrazuje přenesené významy přímými. Z pohledu sémiotických modelů tedy v románě dochází ke střetu dvou různých pojetí slova: proti symbolistické sémiotizaci reality je postavena desémiotizace jako ústřední aspekt formalisticko-futuristické avantgardy, která hrdinův svět systematicky rozkládá. Ani jeden z těchto světů však není vítězný, v...
|
|
| |
|
|
Divadelní znaky v představení "Škola Malého stromu"
Axmanová, Petra ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá znakem a jeho teorií, se zaměřením na znak v umění, s důrazem na divadelní znak. Je zde nastíněna i problematika podmínek komunikace a tvorby významu. Praktická část je zaměřena na analýzu výskytu konkrétních divadelních znaků v představení Škola malého stromu a na ukázkách z představení detailně rozebírá tyto divadelní znaky a tvorbu významu v práci s gestem. Dále sleduje proměny hereckých postav a analogovou a digitální komunikaci. Zabývá se otázkou, jak lze téměř bez rekvizit, kulis a kostýmů vytvořit široké spektrum postav a prostředí ve velmi rozmanitých situacích. V závěru práce jsou shrnuty poznatky, vyplývajících z rozboru neverbální komunikace.
|
host ::
RSS.